a možná naposled. ... no,uvidíme.
7.května se v "Sadského ďolíčku" konala Klubová výstava bez zadání titulu Klubový vítěz. A jak je dobrým zvykem, pokud je to možné, náš celý štáb vyrazil, aby zdokumentoval, poreferoval a jinak okoukl, co je v tom psím bratrstvu nového, dobrého i špatného. K vidění toho bylo opravdu hodně.
Kupříkladu psíci, kteří se na fotoaparát pošklebovali a jinak pitvořili....
... ale nemůžeme se jim divit, měli to kde okoukat ...
Zaznamenali jsme ale také jeden vynález Járy Cimrmana, první výcvikový elektronický obojek, který se vyznačuje tím, že je bez elektroniky ....
Někteří jedinci se opět neštítí vystavovat nemocná zvířátka. Třeba tohoto jedince s "bolavým"
krkem ...
Skvělé je, že jsme odhalili, že Andrea Bocelli má sestru a ta dokonce navštívila právě Sadskou ....
Zaznamenali jsme mnoho pěkných, ale líných psů ...
...ale také výbornou ukázku nového způsobu běhu se psem u nohy, inspirovanou indiány z Amazonských pralesů ....
Pořadatelé se jako vždy vytáhli. Pohárů měli tolik, že je rozdávali i kolemstojícím mimo výstavní kruh. Prostě chceš, dostaneš... moc pěkné a palec nahoru.
A jaká byla radost některých za první pohár v životě ... ta neskrývaná radost prostě musela vzít přihlížející za srdce.
Bohužel se někteří neštítí zneužít dítě ke skryté reklamě na jiné plemeno a tím se snažit narušit hladký chod výstavy, naštěstí pořadatelé vše zvládli ....
A alkohol vážení do kruhu také nepatří ! Někteří dorazili s opicí!
Až na vyjmenované zádrhele a prohřešky to byla opět pěkná výstava a hezky strávený den, který zakončila známá píseň Zvonky štěstí v podání neznámé, ale vynikající dvojice, která nahradila nejmenovaný pár, který se nemohl dostavit.
Dalších pár obrázků najdete ZDE ...
